Zeměpis 6
Úkoly do 05/06/2020
6.B - Atmosféra - počasí a podnebí - Mgr. Bolek
Faktory ovlivňující podnebí
Charakter podnebí (klimatu) na nějakém místě na Zemi v zásadě určuje kombinace několika okolností (faktorů), kterými jsou:
zeměpisná šířka
nadmořská výška
vzdálenost od oceánu/moře
v případě, že se nacházíme na pobřeží, potom i přítomnost teplých nebo studených oceánských proudů
sklon povrchu
činnost člověka
Faktor 1.: zeměpisná šířka
Je jasné, že na všechna místa na Zemi nedopadají sluneční paprsky pod stejným úhlem. Zatímco v oblasti rovníku dopadají pod víceméně pravým úhlem, a tudíž nejvíce ohřívají povrch, v polárních oblastech dopadají pod ostrým úhlem a značná část se jich od zemského povrchu odráží. Proto čím víc se vzdalujeme od rovníku směrem k pólům, tím méně je zemský povrch ohříván slunečními paprsky.
Na rovníku v poledne máme slunce v nadhlavníku (zenitu). Sluneční paprsky dopadají kolmo na zemský povrch.
V polárních oblastech je v poledne slunce těsně nad obzorem (horizontem), sluneční paprsky dopadají na povrch pod velmi ostrým úhlem a odrážejí se od povrchu, který příliš neohřívají.
Faktor 2.: nadmořská výška
S narůstající nadmořskou výškou klesá teplota, zhruba o 0,65°C na každých 100 výškových metrů... Asi každý z vás byl někdy na horách a ví, že je tam "větší zima" než dole...
Ačkoli nejvyšší hora Afriky Kilimandžáro leží téměř na rovníku, její vysoká nadmořská výška (skoro 6 km) způsobuje, že se na vrcholku drží celoročně sníh.
Faktor 3.: vzdálenost od oceánu a oceánské proudy
Vzdálenost nějakého místa od oceánu také velmi výrazně ovlivňuje, jaké je na daném místě podnebí, protože voda a pevnina mají rozdílné tepelné vlastnosti, které si nyní vysvětlíme:
OCEANICKÉ PODNEBÍ:
Voda se na rozdíl od pevniny pomalu ohřívá, ale také pomaleji chladne. Co to tedy znamená? V létě jsou pobřežní oblasti od oceánu ochlazovány. V zimě naopak, kdy by pevnina jinak rychle zchladla, oceán pevninu ohřívá, protože se přes léto pomaličku nahřál. Takovému podnebí říkáme oceanické a je typické menšími teplotními výkyvy během roku: léta bývají mírnější (chladnější), zimy naopak teplejší. Typickým příkladem oceanického podnebí je Anglie s teplými zimami bez sněhu a deštivějšími léty...
KONTINENTÁLNÍ PODNEBÍ:
Pevnina se na rozdíl od vody rychle ohřívá, ale také rychle chladne. Místa velmi vzdálená od oceánu (např. střední Asie) tedy v létě vykazují velmi vysoké teploty, v zimě naopak velmi kruté a mrazivé zimy. Sibiř, asijská část Ruska, je pověstná svými mrazivými zimami, kdy teplota padá zcela běžně např. k -60°C, ale již méně známá jsou velmi teplá sibiřská léta plná komárů z bažin. Kontinentální podnebí je tedy typické obrovskými teplotními výkyvy mezi létem a zimou.
Tento náhodný graf ukazuje průběh teplot během roku v případě oceanického (maritime) a kontinentálního (continental) podnebí. Třetí křivka (equatorial) ukazuje teploty na rovníku, které jsou v průběhu roku téměř neměnné...
Dalším faktorem jsou teplé a studené oceánské proudy. Známý je např. teplý Golfský proud, který z Karibiku přináší teplou vodu směrem ke břehům západní Evropy. V Irsku, Británii nebo Norsku je tak mnohem tepleji, než na stejné zeměpisné šířce v Kanadě, kterou omývá naopak studený Labradorský proud.
Faktor 4.: sklon povrchu (reliéfu)
V malém krajinném měřítku hraje roli také sklon svahu. Zde na severní polokouli máme slunce na jižní obloze, proto jižní svahy jsou slunečním paprskům více vystaveny (exponovány) než svahy severní. Na severních svazích tedy většinou rostou rostliny a dřeviny, které mají rády větší chladno a vlhko, na jižních svazích naopak roste teplomilná vegetace, která je náročnější na sluneční světlo. (Na jižní polokouli je vše samozřejmě naopak: slunce se pohybuje během dne po severní straně oblohy, chilské víno si tedy lidé vychutnávají ze severních svahů ;-)
Jihomoravská vinice je situována na jižním svahu, který je více exponován slunečnímu záření.
Z obrázku vidíme, že sluneční paprsky dopadají pod přímějším úhlem na jižní svah, který se více hodí k zemědělství. Severní svah je chladnější, hodí se např. pro lesnictví.
Faktor 5.: činnost člověka
No a poslední faktor, tedy jak člověk ovlivňuje klima, je nám již dobře známý: jedná se především o emise (vypouštění) skleníkových plynů do atmosféry (oxid uhličitý, metan atd.), kácení lesů a odstraňování vegetace, zastavování ploch atd.
Opakování atmosféry - 2. část
6.A/C/D - Hydrosféra - Bc. Kozel
Udělejte si krátký zápis z učebnice str. 46-49. Učebnice ke stáhnutí zde .
Do pátku 5.6. vyplň a odešli formulář.
Doporučuji zhlédnout!