Vodní nádrže rozdělujeme do dvou skupin na:

1. přirozené, což jsou jezera, kterých máme v Česku velmi málo, a

2. umělé, většinou vzniklé přehrazením vodního toku, kam řadíme přehradní nádrže a rybníky.

V Česku bychom jezera spočítali na prstech obou ruk. "Největší" jezera najdeme na Šumavě. Jedná se o 5 jezírek ledovcového původu (největší z nich Černé jezero má pouze přes 18 ha, další jsou Čertovo j., Plešné j., Prášilské j. a jezero Laka). Zajímavým příkladem je Odlezelské (Mladotické) j., které patří mezi tzv. sesuvová jezera. Vzniklo v květnu 1872, kdy po vydatných deštích sjel podmáčený svah do údolí a přehradil tok potoka, na kterém takto jezero vzniklo. Na jižní Moravě najdeme říční (fluviální) jezera v mrtvých meandrech Moravy a Dyje (např. Křivé jezero). Specifickými příklady jsou třeba rašelinné Malé a Velké mechové jezírko na Rejvízu v Jeseníkách nebo jezírka na dnech propasti Macocha a Hranické propasti.

Zvláštním případem jsou antropogenní (člověkem vytvořená) jezera, kterých v Česku najdeme nejvíce. Nejčastěji se jedná o zatopené lomy. Známé je např. Kamencové jezírko u Chomutova, jehož vznik není spolehlivě určen, pravděpodobně však vzniklo v místě bývalého lomu na kamencové břidlice, díky kterým má voda v jezeře poměrně zásadité pH, a proto se velmi hodí k rekreaci, neboť netrpí množením řas a sinic.

Největším a současně nejmladším českým antropogenním jezerem je Medard u Sokolova, vzniklý zatopením hnědouhelného povrchového dolu.

Přehrady vznikaly hlavně během 20. století na větších řekách. Účel přehrad je rozličný, mezi jejich hlavní funkce patří především:

1. ochrana před povodněmi (zadržovací neboli retenční funkce),

2. vyrovnávají rozdíly v průtoku během roku: na jaře, když taje sníh, se přehrady napustí, v létě, když je sucho a malý průtok v řekách, je z nich voda upouštěna, na podzim během vydatnějších srážek jsou znovu napouštěny a v zima, které je z pohledu sněhových srážek "suchá", znovu vodu upouští, aby se vyprázdnily na jaro,

3. některé slouží jako zdroj pitné vody,

4. slouží k výrobě elektrické energie,

5. slouží k rekreaci (plavání, vodní sporty, rybolov atd.).

Mylně zažitá je představa, že vodní nádrže pomáhají zadržovat vlhkost v krajině a že nějak významně chrání před suchem.

Slavná je tzv. vltavská kaskáda (Lipno, která je největší přehradou u nás, Hněvkovice, Orlík, která je nejobjemnější přehradou, Kamýk, Slapy, Štěchovice, Vrané). Významná je přehrada Nechranice na Ohři a Hracholusky na Mži, také Švihov na Želivce nebo Rozkoš u Náchoda.

Na Moravě na řece Dyji jsou významné a rekreačně oblíbené Novomlýnské nádrže a Vranov, stejně jako Brněnská přehrada na Svratce. Vodní nádrže Dalešice (nejhlubší nádrž v ČR) a Mohelno na řece Jihlavě poskytují vodu jaderné elektrárně Dukovany.

V povodí Odry jsou významné vodní nádrže Slezská Harta (zprovozněna až roku 1997) a Kružberk na řece Moravici. Šance na Ostravici a Morávka na stejnojmenné řece slouží jako zdroj pitné vody pro Ostravsko, zatímco Žermanice na Lučině nebo Těrlicko na Stonávce slouží hlavně k rekreaci. Zvláštním případem jsou dvě nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně v Jeseníkách u Pradědu.