V médiích se v posledních letech často řeší problém tzv. skleníkového jevu (efektu) a zdůrazňují se jeho negativní (špatné) dopady na planetu. Skleníkový jev je zodpovědný za udržování stálé a vyšší teploty na Zemi. Vzpomeň si na ta dvě čísla uvedená v části Funkce atmosféry: bez atmosféry by průměrná teplota na Zemi byla -18°C, s atmosférou je průměrná teplota +15°C. Skleníkový jev je tedy sám o sobě pro lidi dobrý a nutný, špatné je však jeho zesilování, které způsobuje člověk.
V atmosféře se vyskytuje celá řada plynů, které mají tu vlastnost, že na sebe vážou teplo získané ze slunečního záření. Takovým plynům se v této souvislosti říká skleníkové plyny, protože ve skleníku je také větší teplo než mimo něj, když na skleník svítí... Kdyby tyto plyny v atmosféře nebyly, mnohem větší část tepla by se z atmosféry vyzářila zpátky do vesmíru.
Mnoho plynů má tu vlastnost vázat na sebe teplo a je možné je řadit mezi skleníkové plyny. Nejznámější je oxid uhličitý a metan, často se ale zapomíná na vodní páru nebo nám už známý ozon, který kromě filtrování škodlivých UV-B paprsků má schopnost i vázat teplo.
Oxid uhličitý (CO₂) je přirozenou součástí vzduchu a jeho molekulu tvoří atom uhlíku (C) a 2 atomy kyslíku (O).
Největší přírodní producent CO₂ jsou sopky, které kromě lávy a kamení (pyroklastik) chrlí i spousty plynů, mezi nimi právě CO₂.
Jenže před zhruba 200 lety člověk zdokonalil parní stroj, který byl poháněn uhlím, jehož pálením a reakcí s kyslíkem vzniká právě CO₂. Před zhruba 100 lety člověk vymyslel spalovací motory, které pohání produkty z ropy, a hlavní složkou ropy je opět uhlík C, který se jejím spalováním v motorech uvolňuje do atmosféry.
Hlavními antropogenními (člověkem vytvořenými) zdroji CO₂ jsou tedy továrny (průmysl) a doprava (automobilová, letecká...). Člověk však nejen CO₂ vyrábí, ale znemožňuje i jeho likvidaci, neboť lidé kácejí stromy, které CO₂ dýchají a vydechují kyslík O₂. Amazonský prales, největší deštný les světa a "plíce planety", ubývá ročně v průměru o rozlohu Moravy!
Metan (též methan, CH₄) možná znáte, pokud vám dědeček vyprávěl, jak pracoval na šachtě. V dolech se mohl tento plyn z geologického podloží uvolnit a ve styku s ohněm způsobil výbuch. Metan je také součástí zemního plynu.
Ovšem největší podíl metanu (kolem 90 %) vyprodukuje dobytek, který lidé chovají na maso. Metanu je sice v atmosféře asi 200× méně než oxidu uhličitého, avšak jeho skleníkový účinek je přesto asi 20× větší než u CO₂!
Vodní pára je vypařená voda. Oblaka nejsou nic jiného, než "chuchvalce" vodní páry. Je to nejvýznamnější skleníkový plyn. Pára je významná pro přenos tepla, její skleníkový efekt je vyšší než u oxidu uhličitého! Právě ony parní stroje, které se začaly používat během průmyslové revoluce před 200 lety, konaly svou práci díky páře. Vždyť i celému 19. století, kdy se parní stroje masově rozšířily, se někdy říká "století páry".
Vyplň a odešli do 15. května následující dotazník:
Udělej si zápis z učebnice str. 36-39. Učebnice 2. část (od str. 33) ke stáhnutí zde.
Do pátku 15.5. vyplň a odešli formulář.
Dobrovolné shlédnutí nejděsivější na světe - počasí.