Dějepis 6

Úkoly do 12/06/2020

Dějiny starověkého Říma - Mgr. Bolek

Úvod: proč je starověký Řím pro nás důležitý?

Poslední starověký státní útvar, kterému se budeme v tomto školním roce věnovat, bude starověký Řím. Bude pro nás velice důležitý, neboť to je říše, z jejíhož dědictví významně čerpal středověk a čerpáme z něj i my dnes. Řím také ovládl Řecko a pozdějším staletím zprostředkoval vědění a umění starověkých Řeků.

Keltové a Germáni

Určitě si vzpomeneš na Kelty, kterým Římané říkali Galové, a kteří válčili s římským vojevůdcem Gaiem Iuliem Caesarem, který je nakonec porazil a sepsal své postřehy v díle, které nazýváme Zápisky o válce galské.

S římskou říší byli v nejužším kontaktu také Germáni, kteří žili na našem území: určitě si vzpomeneš, že Čechy obýval germánský kmen Markomanů a na Moravě žili Kvádové. Markomanský král Marobud se snažil vytvořit mocnou germánskou říši a s Římany válčil. Jen díky Římanům máme tedy písemné zprávy o Keltech a Germánech.

Gaius Iulius Caesar táhne dobýt poslední keltské (galské) opevněné město Alesii.

Římská říše v době svého největšího rozmachu za císaře Trajána roku 117 n. l.

Úkol: Najdi si v atlase tok řeky Rýna a tok Dunaje. Porovnej, kde hranice limes romanus vedla po těchto řekách a kde je míjela.

Červeně jsou vyznačeny jednotlivé římské provincie. Dnešní Rakousko přibližně tvořila provincie Noricum [norikum] s největším městem Vindobonou (Vídní), jižní Německo provincie Raetia [récia] s největším městěm Augusta Vindelicorum (dnešní Augsburg), území dnešního Maďarska tvořily provincie Horní Panonie (Panonia Superior) a Dolní Panonie (Panonia Inferior — jistě víš, že inferno je podsvětí, peklo, čili něco dole...)

Limes romanus

Severní hranicí římské říše po dlouhá staletí byl tok dvou velkých evropských řek: Rýna a Dunaje. Této hranici se říkalo limes romanus (limes, 2. pád: bez limitu — určitě víš, že i v dnešní češtině se slovo limit používá ve významu mez nebo hranice, např. časový limit...) a pokud tato hranice zrovna nevedla po těchto těžce překonatelných veletocích, byla silně opevněna.

Římané však podnikali výboje za limit, hluboko do germánského území. Jeden takový římský vojenský tábor byl archeology nalezen u Mušova nedaleko Novomlýnských nádrží na jižní Moravě. Římských vojenských táborů však archeologové na Moravě nalezli víc, ten nejsevernější až u Olomouce).

Římským vojenským táborům Římané říkali castra (jednotné číslo: castrum — určitě víš, že hrad se anglicky řekne castle... zkus se zamyslet, z čeho to asi vzniklo ;-)

Castra měla obvykle čtvercový půdorys se čtyřmi branami do všech světových stran. Podobně vypadal také vojenský tábor u Mušova na jižní Moravě.

Římská města

Na jih od limitu, na vlastním území římské říše, Římané zakládali města. Byla na svou dobu velice moderní — možná by tě nenapadlo, že byla vybavena kanalizacemi... I ten "pitomý" vojenský tábor v Mušově byl vybaven lázněmi pro vojáky... Kdybys chtěl vidět nějaké starověké římské město a nemáš možnost kvůli koroně jet zrovna do Itálie, stačí překročit na jižní Moravě hranici do Rakouska (kam už můžeme) a mezi Vídní a Bratislavou u rakouské vesnice Petronell najdeš zbytky římského města Carnuntum [karnuntum], kde si můžeš prohlédnout základy budov, divadla (amfiteátru) nebo bránu. Koneckonců mnohá dnešní evropská města založili Římané a dodnes v jejich současném jméně slyšíme původní římské pojmenování: již zmíněná Vídeň (německy Wien) je římská Vindobona, německý Kolín nad Rýnem (Köln) je římská Colonia Agrippina [kolonia], Castra Regina [kastra] je německý Regensburg (Řezno), Lutetia Parisiorum [lutécia] je Paříž (Paris) či Londinium je Londýn.

Brána v Carnuntu

Zbytky budov (některé jsou zrekonstruované) v Carnuntu

Dělení (periodizace) dějin Říma

Na diagramu, který jsem vytvořil, si můžeš udělat přehled o tom, na jaké období dělíme dějiny Říma.

  1. Nejstarší období začíná bájným založením Říma Romulem v roce 753 př. n. l. Tímto rokem začínal římský letopočet. V tomto období byl Řím pod nadvládou jiného národa — vládli zde etruští králové. Poslední a velmi neoblíbený etruský král Tarquinius Superbus (superbus = zpupný, namyšlený) byl sesazen roku 510 př. n. l.

Úkol: Zjisti si, kdo byl Romulus a Remus.

  1. Následuje období římské republiky, kdy Řím začíná své územní výboje: válčí s Kartágem, kartaginský vojevůdce Hannibal se slony přejde Pyreneje a Alpy a oblehne Řím, který se ale nakonec ubrání a Kartágo Římané zničí. Období republiky končí vládou Gaia Iulia Caesara, který je nakonec zavražděn.

  2. Moci se nakonec ujme Caesarův adoptivní syn Oktavián (celým jménem Gaius Iuluis Caesar Octavianus), který se prohlásí římským císařem jako Octavianus Augustus (augustus = vznešený). Začíná období císařství, římská říše se rozpíná dál a nemá v celém světě soupeře. Největšího rozmachu dosáhne za císaře Trajána (Traianus) kolem roku 117 n. l. Poté přibývá válek a Řím se pomalu vyčerpává... Od 3. století začínají nabývat na síle útoky Germánů ze severu, které se velmi zintenzivní po roce 375, kdy do Evropy vpadnou z Asie Hunové. Germáni a Římani sice hunského náčelníka Attilu nakonec v roce 451 porazí, ale římská říše je tak slabá, že nakonec tlaku Germánů podlehne. Za konec římské říše a celého starověku se považuje rok 476, kdy byl poslední římský císař, šestiletý kluk Romulus Augustulus (augustus byl mimo jiné titul císaře, augustulus je zdrobnělina, znamenající "císaříček") byl jedním germánským náčelníkem sesazen...

Gaius Iulius Caesar

Octavianus Augustus (Oktavián)

Traianus (Traján)

16. lekce - Kultura ve starověkém Římě, Mgr. Huťka

Cíl lekce:

  • Pracuje s audiovizuálním zdrojem.

  • Rozděluje informace do vybraných kategorií.

1. úkol: Přečti si uvedený text a prohlédni tabulky.

Vzdělanost a věda

Římané byli polyteisté - měly mnoho bohů. Římští bohové byli protipóly těch řeckých a etruských. S tím, jak se Římská říše rozšiřovala přebírali Římané také bohy egyptské. Římané převzali od Řeků také mnoho mýtů a pověstí. Planety naší Sluneční soustavy dostaly po římských bozích své názvy. Výjimkou je planeta Uran - jde o boha řeckého.

Jazykem Římanů byla latina. Z ní se později vyvinula spousta tzv. románských jazyků jako je francouzština, italština, španělština nebo rumunština. Latina se v minulosti vyučovala také na českých středních a vysokých školách. Dnes latinsky nehovoří žádný národ. O latině tak říkáme, že je jazykem mrtvým. Ovšem pozor, většina světových jazyků slova z latiny převzala. Například angličtina více než 50% a spousta českých slov je také latinského původu (cihla, taška, anděl, kalendář a pod.)

Písmo Římané převzaly také od Etrusků, ale ti zase od Řeků. Podle mateřštiny Římanů se nazývá latinka a píšeme ní i my. Pro zápis číslic ovšem Římané používali také písmena, proto hovoříme o římských číslicích, které jsou mnohem komplikovanější než naše arabské (arabské číslice jim říkáme proto, že naše předky ve středověku s nimi seznámili arabsky hovořící obchodníci. Arabové sami však číslice převzali. Původem tyto číslice totiž pocházejí z Indie).

2. úkol: Pusť si video a do formuláře napiš tři informace, které tě během sledování videa zaujaly. Pozor informace musejí být ze tří vybraných oblastí - filozofie, právo a lékařství.