Dějepis 8
Úkoly do 01/05/2020
České země 1815-1848 a kultura romantismu - Mgr. Bolek
učebnice str. 82-86
Českým dějinám mezi skončením napoleonských válek (1815) a revolucí, která vypukla v březnu 1848, se říká doba předbřeznová. Co je pro ni typické?
Zmrazení politického života (tzv. metternichovský absolutismus)
Rakousku od roku 1792 vládne císař František. Nastupuje na trůn v době, kdy ve Francii zuří revoluce, popraví mu tam jeho tetu Marii Antoinettu, následně dlouhé bojuje "s nějakým přivandrovalcem z Korsiky" Napoleonem. Není divu, že nenávidí všechno revoluční a snaží se o udržení starých politických pořádků (konzervatismus).
V tom mu pomáhá jeho kancléř (v podstatě v dnešním jazyce předseda vlády) kníže Klemens Metternich. Ten tedy v Rakousku zavádí absolutismus, který je pojmenován po něm (metternichovský): funguje cenzura, působí tajná policie se systémem donašečů, politický život neexistuje... Jinak se ale obyčejným lidem nijak nebrání v kulturním rozvoji (mezi národy habsburské monarchie začínají tzv. národní obrození) a rovněž vědecký a technický rozvoj zažívá boom (průmyslová revoluce, o které jsme se již bavili).
„Držte se starého, neboť to je dobré a naši předkové se přitom dobře měli.“ — císař František I.
Výraz císaře Františka naznačuje, že s ním asi moc srandy nebylo... Jeho postoj ke svobodě, vzdělanosti a volnomyšlenkářství ilustruje další jeho známý výrok: „Takřečení géniové a učenci nejsou k ničemu, vždycky chtějí všechno vědět líp a zdržují úřadování, anebo jim nevoní. Zdravý lidský rozum a dobrá zadnice, to je nejlepší.“
Kníže Klemens Metternich byl ostřílený a schopný politik. Rád spojoval příjemné s užitečným: měl po celé Evropě spousty milenek, které mu donášely zprávy, co se děje u kterého dvora...
Po Františkově smrti (1835) nastoupil na trůn jeho mírně retardovaný syn Ferdinand. Byl to poslední Habsburk, který se nechal korunovat českým králem (1836). Měl velký zájem o přírodopis, ale vládnutí moc nerozuměl, a tak místo něj dál fakticky vládl kancléř Metternich.
Úkol 1.: V učebnici na str. 82 zjisti víc o osobnosti posledního korunovaného českého krále. Byl opravdu neschopný?
Úkol 2.: Přečti si metternichovský absolutismus v učebnici na str. 82-83.
Nový umělecký směr: romantismus
Pro Evropu po roce 1815 je typický nový umělecký směr (sloh) romantismus, který se projevil v architektuře, malířství, hudbě a hlavně v literatuře.
Souvislost mezi politikou metternichovského absolutismu a kulturou není na první pohled zřejmá: protože lidé byli se současnou politickou situací nespokojení, nemohli se realizovat v politice, utíkali ve svých představách do minulosti (hlavně středověk) nebo do dalekých orientálních končin.
Romantismus proto čerpá inspiraci hlavně ze středověku a z cizích kultur. Málo lidí v dnešní době si uvědomuje, že naše současné představy o středověku nevycházejí ze znalostí o té době, ale z romantických představ z 19. století.
Typickým příkladem romantismu je Lednicko-valtický areál na jižní Moravě:
Zámek Lednice, ačkoli je to stavba z počátku 19. století, má působit, že je ze středověku. Tehdejším majitelům nevadilo, že ani nenapodobují tuzemskou českou gotiku, ale že jejich zámek kopíruje anglickou tudorovskou gotiku.
Na dohled od lednického zámku se nachází takzvaný Minaret. Není to pochopitelně věž muslimské mešity, ale rozhledna. Inspirace orientální islámskou kulturou je zjevná...
V areálu lednického parku se také nachází umělá zřícenina Janův hrad. Opět nevypadá jako opravdové české zříceniny, spíš připomíná středověký hrad někde ze Skotska či Irska... Ve skutečnosti sloužil Janův hrad jako romantický letohrádek.
Aby nevkusného eklekticismu (mišmaše) nebylo málo, v lednickém parku najdeme i pavilon Tři Grácie, který pro změnu čerpá z architektury starověkého Řecka a Říma...
Člověka až skoro překvapí, že zde najde dvě stavby inspirované touž kulturou: i Apollónův chrám odkazuje na antické řecké a římské chrámy...
Mezi lednickým zámkem a minaretem se nachází stavba inspirovaná rovněž islámskou architekturou, tzv. maurská vodárna. Sloužila jako lázně a byla součástí zavlažovacího systému lednického parku.
Úkol 3.: Na následujícím obrázku vlevo vidíš zříceninu hradu Střekova vypínající se nad Labem u města Ústí tak, jak jej zachytil romantický malíř 19. století. Vpravo je fotografie stejného hradu, kterou jsem pořídil loni, jen z opačné strany. Zapamatuj si je, v dotazníku budeš odpovídat na otázku týkající se tohoto vyobrazení.
Podobně si můžeš prohlédnout kolorovanou kresbu hradu Házmburku, jejímž autorem je romantický básník Karel Hynek Mácha, jehož báseň Máj určitě dobře znáš. Mácha byl typickým představitelem romantismu: miloval středověké hrady a krom toho, že byl výborným básníkem, byl také nadaným malířem. Vedle je opět moje fotografie téhož hradu (jen z opačné strany):
Úkol 4.: Přečti si o romantismu v učebnici na str. 86-89 a vypracuj následující otázky:
10. lekce - Řecké povstání, Mgr. Huťka
Cíl lekce:
Procvičuje kritické myšlení ve smyslu pochopení příčin, průběhu a důsledku dějinných událostí.
Identifikuje styl ve kterém bylo vytvořeno umělecké dílo.
Řecké povstání
Na počátku 19. století bylo Řecko pod Osmanskou (Tureckou) nadvládou. V té době ovšem roste sebevědomí řeckých obchodníků, kteří měli díky obchodu s evropskými státy vytvořeny politické vztahy. Proto se postavili do čela povstání, které začalo roku 1821. Řečtí obchodníci disponovali obchodním loďstvem a tak této výhody využili a přenesli značnou část bojů z pevniny na moře. Na stranu Řeků se připojily evropské velmoci, jmenovitě Rusko, VB a Francie.
VB a Francie zničili na moři osmanskou flotilu.
Rusko bojovalo proti Turkům na Balkánském poloostrově a také zvítězilo.
Tomuto konfliktu říkáme Rusko-Turecká válka, která byla roku 1829 ukončena tzv. drinopolským mírem (Drinopol - město v Turecku). Největšího úspěchu v celém válečném konfliktu zaznamenalo Rusko, kterému se podařilo získat přístup do černomořských úžin, kterými mohly ruské obchodní lodě proplouvat do Středozemního moře. Samostatnost však Řecko získalo po nátlaku jmenovaných velmocí až v roce 1830.
1. úkol: Identifikuj v textu "Řecké povstání" místa, která popisují předpoklad, příčinu, průběh a důsledek této dějinné události. Tyto úryvky zkopíruj do dotazníku!
Připomínám, že:
Předpoklad - podmínka nebo stav - za jaké může k něčemu dojít.
Příčina - je to, kvůli čemu se něco stane.
Průběh - jinými slovy postup nebo proces.
Důsledek - popisuje k čemu došlo, jaký byl důsledek příčiny.
2. úkol: Prohlédněte si obraz jednoho francouzského malíře, který byl bojem Řeků za nezávislost inspirován. Dokážeš odhadnout v jakém uměleckém slohu byl obraz vytvořen? V dotazníků budeš mít na výběr z několika možností.