Dějepis 9

Úkoly do 29/05/2020

Únor 1948 - Mgr. Bolek

Závěrečné předúnorové dějství

Komunisté postupně infiltrovali všechny strany Národní fronty svými lidmi, měli tedy přehled o poslaneckých klubech všech ostatních stran. Každému ministrovi navíc byla přidělena "ochranka" z řad Státní bezpečnosti (StB, tajná policie), která podléhala ministru vnitra, kterým byl komunista Nosek (a kterému donášela informace o ministrech). Komunisté tedy po volbách 1946 obsadili nejklíčovější ministerstva (již zmíněné vnitro, také finance, informace...), díky čemuž postupně získali kontrolu nad silovými složkami státu (policií a armádou).

Bohužel, demokratičtí politikové nebyli pro komunisty rovnocenným soupeřem: byli nedisciplinovaní, nejednotní, neměli jasnou představu, jak proti komunistům postupovat... Na veřejnosti se v projevech předháněli v poklonkování Sovětskému svazu (tím obzvlášť vynikal syn T. G. M. a ministr zahraničí Jan Masaryk). Stalin si byl poslušností a ovladatelností čsl. politiků tak jistý, že poté, co se na podzim 1945 stáhla z našeho území americká armáda, souhlasil, že se stáhne i Rudá armáda (jako z jediného z pozdějších komunistických států!). Komunisté v letech 1945-1948 přebírali moc krůček po krůčku (tzv. salámová metoda) a demokraté nedokázali říct: tak už dost!

Komunisté byli v krájení salámu mistry...

Únorový komunistický převrat

Situace od podzimu 1947 spěla k dramatickému závěrečnému střetnutí, napětí rostlo na obou stranách: demokraté vyklízeli jednu pozici za druhou, ale i komunisté měli obavy, protože na jaro 1948 byly naplánovány další volby a ve volebních preferencích ztráceli podporu...

Demokratické "tak už dost" zaznělo trochu pozdě, až v půlce února 1948, kdy komunistický ministr vnitra Nosek nahradil posledních 8 nekomunistických velitelů policie v Praze loajálními komunisty. Demokratičtí ministři se rozhodli, že podají demisi (odstoupí). Jejich odstoupením by padla vláda a musely by být vypsány nové předčasné volby, ve kterých by velmi pravděpodobně komunisté již nevyhráli.

Jenže jak už jsem psal, demokratičtí ministři nebyli jednotní a špatně si prokalkulovali svůj postup. Vládu totiž tvořilo 26 ministrů a demisi musela podat nadpoloviční většina (tedy aspoň 13), aby vláda padla. Jenže demisi nakonec 20. února podalo jen 12 ministrů. Demisi nepodal ani ministr Jan Masaryk (dodnes nepanuje shoda proč), ani ministři z komunisty již zcela ovládnuté ČSSD, se kterými demokraté původně počítali...

Gottwald a jeho komunisté vyvinuli obrovský tlak na již velmi nemocného prezidenta Beneše, aby demisi menšinových ministrů přijal a doplnil vládu Gottwaldem navrženými komunisty. Dva ministři za ČSSD se sice nakonec k demisi přidali, ale to už na situaci nic nezměnilo, protože Beneš s Gottwaldovým návrhem nakonec 25. února 1948 souhlasil.

Beneš souhlasil, protože se bál vypuknutí občanské války: komunisté zorganizovali obrovské demonstrace na Staroměstském náměstí, zorganizovali generální stávku, ke které se připojilo asi 2 miliony (!) dělníků a navíc mezi dělníky měla KSČ i své ozbrojené složky (tzv. lidové milice), které nafasovaly zbraně a vyšly do ulic. Na hranicích Sověty okupovaného Rakouska navíc stála připravená Rudá armáda a Stalin nabízel Gottwaldovi vojenskou pomoc (kterou však Gottwald s poděkováním odmítl a ujistil Stalina, že situaci zvládne, a navíc poznamenal, že tímto zásahem by komunisté ztratili tvář...).

10. března 1948 (dva týdny po únorovém převratu) ministr Jan Masaryk za záhadných okolností zemřel: byl nalezen pod okny svého bytu v Černínském paláci, kde sídlilo jeho ministerstvo zahraničních věcí. Neví se, jestli spáchal sebevraždu, nebo byl odstraněn komunisty, protože řadoví policisté byli z místa činu okamžitě odvoláni a případ převzala komunisty ovládadná StB (Státní bezpečnost).

Projev Klementa Gottwalda na Staroměstském náměstí po návratu od prezidenta Beneše, nikoli 28. února, jak je uvedeno v titulku videa, ale 25. února.

Ozbrojené Lidové milice pochodují 25. února 1948 po Karlově mostě.

14. lekce - Druhá berlínská krize, Mgr. Huťka

1. úkol: Prostuduj si zde uvedené informace a do dotazníku pak vytvoř popis přiložené karikatury!

Už víte, že po skončení války bylo Německo na základě Jaltské dohody rozděleno do čtyř okupačních zón, Berlín pak do čtyř sektorů. Postupně docházelo ke zvyšování napětí mezi mocenskými bloky:

  • 23. června 1948 došlo k blokádě západních sektorů Berlína, trvající téměř jeden rok. SSSR blokuje dodávky zboží, potravin a materiálu (první berlínská krize). Američané a Britové tak vše potřebné shazují z letadel.

  • 23. května 1949 byla na území západních okupačních zón založena Spolková republika Německo. Tedy západní, později bohaté a kapitalistické Německo. Přístup k výhodám Marshallova plánu (Plán evropské obnovy - USA).

  • 7. října 1949 byla jako reakce na vyhlášení SRN založena Německá demokratická republika - NDR, sovětský sektor Berlína se stal jejím hlavním městem. Tedy východní, komunistické a chudé Německo. Marshallův plán odmítá.

Nejen z ekonomických, ale i politických důvodů, tedy porušování lidských práva a svobod komunistickým režimem, utíkalo z východního do západního Německa každoročně tisíce lidí. Šlo především o vědce, specialisty a odborníky s vysokoškolským vzděláním. Tzv. "odliv mozků" a pracovních sil byl pro NDR veliký problém. Tato skutečnost poškozovala také obraz východního Německa a socialismu vůbec. Svět se ptá, jaké asi panují životní podmínky ve státě, ze kterého utíkají tisíce lidí ročně? Německo již bylo rozděleno hranicemi s ostnatým drátem. Nejjednodušší cesta na západ tedy vedla středem rozděleného Berlína. Zde samozřejmě byla také hranice a kontroly, ovšem de facto bylo možné z východního do západního Německa přejet jednou stanicí metra. :-)

Z tohoto důvodu usiloval SSSR o kontrolu nad západní částí Berlína, což bylo pro západní mocnosti (Francie, VB, USA - prezident Kennedy) nepřijatelné. Proto se SSSR v čele s Chruščovem rozhodl vybudovat mezi východní a západní částí Berlína betonovou zeď.

okupační zóny Německa

4 sektory Berlína

Kennedy - prezident USA

Chruščov - SSSR

Jak se vztyčila železná opona v Německu? Skvělá animace ukazuje výstavbu Berlínské zdi a její rozsah.