Období raného novověku začíná rokem 1526, kdy na český trůn nastoupili rakouští Habsburkové a končí rokem 1648, kdy tzv. Vestfálským mírem končí 30.letá válka.

Stavy - jde o skupiny lidí, které se spolu s panovníkem podílejí na vládě. Stavy byly obvykle tvořeny zástupci šlechty, měšťanů a duchovních. Společně se pak scházeli na tzv. zemském sněmu (obdoba dnešního Parlamentu), kde jednali o důležitých záležitostech a diskutovali o nich s panovníkem. Kromě toho měli "stavové" tato tři práva:

1) hlasovat o vybíraní daní - bez souhlasu stavů panovník nemohl zvyšovat daně nebo vybírat daně mimořádné. Díky tomu mohly stavy vyvíjet na panovníka nátlak. Když nevyhověl některým jejich požadavkům, omezily finance, které mu plynuly z daní.

2) volit panovníka - tato možnost tady byla pouze v případě, že vládnoucí monarchie vymřela po meči.

3) svolávat zemskou hotovost, tedy armádu - o její svolání měl panovník právo požádat pouze v případě, že chtěl bránit stát. V případě, že chtěl armádu využít pro válečné tažení proti jinému státu, si musel válku financovat sám z vlastní kapsy.

Z uvedených informací vyplývá, že stavy významným způsobem omezovaly moc panovníka. Čím slabší panovník byl, tím větší moc ve státu stavy získaly. V některých případech vznikla tzv. stavovská monarchie - šlo o stát, ve kterém o věcech veřejných rozhodovaly spíše stavy než panovník. Příkladem bylo Polsko a České země. O státech, kde si panovník udržel zásadní moc a podařilo se mu vliv stavů omezit bychom hovořili jako o absolutistické monarchii - například Španělsko a Francie.

Na fotografii vlevo si můžete prohlédnout tzv. Starou sněmovnu na Pražském hradě. Vpravo vidíte rytinu z roku 1530, která zachycuje zasedání zemského sněmu. Porovnejte oba obrázky a rozhodněte, zda se jedná o tutéž místnost. Do dotazníku pak popište všechny indicie podle kterých jste to poznali. Dále uveďte v jakém slohu byla sněmovna na Pražském hradě vybudována a opět své rozhodnutí odůvodněte.