Zeměpis 6

ÚKOLY DO 12/06/2020

6.B - Pedosféra - Mgr. Bolek

Asi poslední učivo, které letos stihneme bude pedosféra, tedy půdní obal Země. Hydrosféru jsem schválně přeskočil, protože to je delší kapitola, a letos bychom ji už nestihli probrat celou. Proto hydrosféru spolu s biosférou zrychleně probereme na začátku příštího školního roku.

Tento týden si vysvětlíme, jak půdy vznikají a co ovlivňuje jejich vznik, příští týden si řekneme, co jsou půdní druhy a půdní typy a uvedeme si některé důležité zástupce půdních typů.

V posledních letech se v médiích často mluví o vodě a problémech s ní spojených: o suchu v některých částech světa, o zadržování vody v krajině, o znečištění vody apod. Vodu vnímáme jako klíčovou pro zachování života na Zemi, již méně si však uvědomujeme, že stejně důležitá je také půda, na kterou často zapomínáme. Půda je snad ještě ohroženější a zranitelnější než voda, protože vzniká tisíce let, ale člověk ji může zničit během chvíle...

Malý slovníček pojmů:

  • pedosféra = půdní obal Země

  • pedologie = vědní obor zabývající se půdami

  • hovorově běžně užívaný pojem "hlína" není synonymem pro půdu — hlinité půdy jsou pouze jedním ze tří základních druhů půd, i když v našich podmínkách nejčastějším a hospodářsky nejdůležitějším

Vznik půdy a její složky

Půda sestává ze dvou základních složek:

  • ze složky neživé (anorganické),

  • ze složky živé (organické).

Na horniny působí celá řada vnějších vlivů, kterým v této souvislosti říkáme půdotvorní činitelé (voda, vítr, změny teplot, kořeny rostlin), které horniny rozrušují na menší kusy skal, poté dál na kameny, štěrk, písek a nakonec na nejmenší částečky — prach a jíl. Toto je ona už zmíněná anorganická (neživá) složka půdy.

Na tomto substrátu samozřejmě zakoření rostliny, spolu s nimi se zde zabydlí živočichové, od mikroorganismů přes hmyz po větší obratlovce, a tito pak tvoří organickou (živou) složku půdy. Jejich funkce je důležitá, protože půdu kypří a umožňují tak pronikání vody a vzduchu do půdy, které jsou rovněž její důležitou součástí. Z odumřelých částí rostlin a živočichů pak vzniká důležitá a úrodná součást půdy — tzv. humus.



Půdotvorní činitelé

  • voda: v teplejším podnebí převažuje výpar vody způsobující její zasolování, při přebytku vody naopak dochází k vymývání živin a tím nižší úrodnosti půd

  • vzduch a změny teplot: závisejí na charakteru podnebí, určují rychlost rozkladu zbytků rostlin a vegetace

  • matečná hornina (geologický podklad): určuje chemické složení na ní vznikající půdy

  • povrch (reliéf) a jeho sklon určují, jak silné vodní erozi bude půda vystavena

  • půdní organizmy (edafon) kypří půdu a kořeny rostlin (vegetace) rozrušují matečnou horninu

  • čas je nejpotřebnějším faktorem při tvorbě půd

Význam půdy a její ohrožení

Půda je zcela nezastupitelná součást přírody a ekosystému, bez které by život na Zemi nemohl existovat. Půda živí současných téměř 8 miliard lidí na planetě a všechny ostatní živočichy, její úrodnost je tedy vlastností, která člověka zajímá nejvíce a měl by proto půdy mimořádně ochraňovat, protože půdy vznikají ve velmi dlouhých časových horizontech a z hlediska délky lidského života je tedy můžeme označit za neobnovitelný přírodní zdroj, podobně jako třeba uhlí, ropu nebo jiné nerostné suroviny.

Člověk ohrožuje a ničí půdy různými způsoby, nejčastějšími jsou:

  • Znečištění (kontaminace) škodlivými látkami, ať už se jedná o průmyslové nebo dopravní havárie, nebo např. zanášení půd hnojivy či zemědělskými postřiky a pesticidy (přípravky užívané zemědělci k hubení škůdců). Takto kontaminované půdy se musí odklidit a nákladnými způsoby recyklovat, což je těžší než u kontaminace vody.

  • Eroze (odnášení) půd ve vlhčích oblastech vodou nebo v sušších větrem, kterou může člověk nevhodnými zásahy zesilovat. Těmi zásahy jsou nejčastěji nevhodná orba po svahu (řádky orby by měly vést po vrstevnicích, aby vniklými korýtky nevytékala voda, která půdu odnáší).

  • Špatné využití půd (land use), které spočívá např. ve výstavbě velkého množství rodinných domů, průmyslových hal či solárních elektráren na jinak úrodné půdě.

Nesprávný land use: solární kolektory se dají umístit například na střechy, není nutné jimi zabírat plochy úrodné půdy..

Průmyslem kontaminovaná půda v Číně

Nesprávná orba po svahu: brázdy za deště působí jako koryta, kterými dešťová voda rychleji protéká a zesiluje erozi

Správná orba po vrstevnicích zmírňuje vodní erozi

6.A/C/D - HYDROSFÉRA - BC. KOZEL

  • Udělejte si krátký zápis z učebnice str. 50 - 53. Učebnice ke stáhnutí zde .

  • Do pátku 12.6. vyplň a odešli.