Dějepis 8
Úkoly do 17/04/2020
"Dlouhé 19. století" - Mgr. Bolek
Pro historiky málokdy nějaké století začíná a končí kulatými letopočty s nulami. Historikové mluví o tzv. dlouhém devatenáctém a krátkém dvacátém století.
Nacionalismus, touha po rovnosti a svobodě
Dlouhé 19. století historikové vymezují letopočty 1789 a 1918. Začíná vypuknutím velké francouzské revoluce (1789), která přinesla národní cítění (nacionalismus) a myšlenky o rovnosti a svobodě, které jsou typické pro celé 19. století.
Mottem velké francouzské revoluce se stalo Liberté - Egalité - Fraternité, čili svoboda - rovnost - bratrství
Představy lidí o budoucnosti se zpětně vždy jeví jako směšné :-) Takto si rakouský umělec v roce 1842 představoval dopravu ve vídeňském Prateru za sto let. Asi by se divil, jak svět v roce 1942 bude doopravdy vypadat...
Vídeňský kongres (1814-15): dlouhý mír, protože byl spravedlivý
Důležitý pro celé 19. století byl vídeňský kongres, zasedání evropských států ve Vídni po skončení napoleonských válek.
Proč byl významný? Protože poraženou napoleonskou Francii neponížil, jednal s ní jako s rovnocenným partnerem a stanovil v Evropě mocenskou rovnováhu, která v podstatě vydržela až do první světové války (1914-1918), kterou "dlouhé" 19. století končí. Pro 19. století je tedy typický dlouhodobý mír v Evropě a s ním spojený překotný rozvoj vědy a techniky. Devatenáctému století se proto také říká "století páry", protože hlavním pohonem se stal parní stroj, zdokonalený skotským vynálezcem Jamesem Wattem.
Zasedání vídeňského kongresu, kterému vévodí hlavní vítězové nad Napoleonem: rakouský císař František I. (pán uprostřed s bílou parukou a bílým kabátem) a ruský car Alexandr I. (pán v modré uniformě se zlatou stuhou vedle něj). Skutečným organizátorem a nejdůležitějším mužem kongresu byl ale rakouský kancléř (Františkův předseda vlády) kníže Klemens Metternich.
Mocenské rovnováze, kterou stanovil vídeňský kongres, se říkalo "koncert velmocí". V zámoří zůstala nejsilnější Británie, na evropském kontinentu Rusko, jehož vliv na západě vyvažovala poražená, ale neponížená Francie. Ve střední Evropě stabilitu zajišťovalo Rakousko.
Vídeňský kongres se ale zároveň snažil "revoluční náladu" z Evropy vyhnat a vrátit svět do "starých kolejí" před rok 1789. Jednou zaseté myšlenky v hlavách obyčejných lidí se samozřejmě vymýtit nepodařilo, a proto po celou 1. polovinu 19. století propukají v Evropě další revoluce, usilující buď o:
větší míru svobody a rovnosti (např. o volební právo pro obyčejné lidi, o zavedení ústavy),
nebo o utvoření vlastního státu mezi národy, které svůj stát neměly (např. Němci, Italové, Poláci...)
Evropa po roce 1815
Vídeňský kongres vytvořil sice docela stabilní Evropu, která však pochopitelně nevyhovovala všem. Vedle národně jednolitých států, jako byly např. Francie, Portugalsko nebo Dánsko zde existovaly mnohonárodnostní říše, jakými byly Rakousko, Rusko nebo Osmanská říše. Rovněž zde existovaly národy, které žily rozděleny mezi více států a svůj zatím neměly, usilovaly proto o jeho vznik. Takovými národy byli již zmínění Němci, Italové nebo Poláci.
8. lekce - opakování - Americká občanská válka, Mgr. Huťka
Cíl lekce:
Vyhodnotit a vlastními slovy popsat zlepšení ve vzdělávacím procesu.
Trénovat paměť.
1. úkol: Nejprve se pokus bez jakékoliv přípravy zodpovědět otázky v testu, který se ti zobrazí když klikneš na uvedený odkaz.
Počet správných odpovědí si poznamenej!
2. úkol: Pusť si přiložené video a po jeho shlédnutí se znova vrať k "Testíku americká občanská válka" a zodpověz jeho otázky podruhé. Můžeš si také pročíst text z učebnice na stranách 117 - 118.
Počet správných odpovědí si opět poznamenej!
3. úkol: Pokus se do dotazníku jakkoliv popsat o kolik byl tvůj druhý pokus úspěšnější, než pokus první. Můžeš vypočítat nebo jen odhadnout o kolik procent jsi byl/byla úspěšnější. Nebo vymysli souvětí, které tvůj pokrok vystihne.
Vyplň a odešli uvedený dotazník