Asijská část Ruska, zvaná Sibiř (z jazyka původních obyvatel: sib ir = spící země) zabírá asi 3/4 rozlohy Ruské federace a žije v ní asi 1/3 obyvatel Ruska (kolem 50 milionů). Svou rozlohou kolem 13 milionů km² je Sibiř větší než Evropa!

Podnebí je na Sibiři silně kontinentální — na začátku roku jsem vám vysvětloval, jaký je rozdíl mezi oceanickým a kontinentálním podnebím. Nejsevernější část Sibiře ležící při Severním ledovém oceánu pokrývá bezlesá tundra, kde najdeme převážně jen mechy a lišejníky. Většinu Sibiře však pokrývá neprostupná jehličnatá tajga. Tajga na severní polokouli tvoří mnohem větší lesní porosty než tropické deštné lesy. V tajze nejen na Sibiři, ale také na Aljašce či v Kanadě se můžeme setkat s fenoménem tzv. opilých stromů.

Úkol: Zjisti, jak takový opilý les vzniká.

Napovím ti, že výskyt opilých stromů nějak souvisí s permafrostem. Co je permafrost, si najdi na internetu. S permafrostem totiž souvisí i výskyt bažin v letních měsících. Nikde jinde na světě nenajdeš tolik komárů. Aby sis udělal(a) představu, zde je klasická fotka, kterou při své návštěvě Sibiře pořídil jeden americký fotograf:

Další zajímavostí ze Sibiře jsou hromadné nálezy mamutích klů a kostí. Díky chladnému klimatu zůstaly v permafrostu uložené tisíce let. Původní obyvatelé Sibiře s "mamutovinou" obchodovali, vyráběli z ní také různé ozdoby a šperky. Zatímco v Evropě vyhynuli mamuti někdy kolem letopočtu 20000 př. n. l., na Sibiři přežívali dlouho poté. Populace mamutů prý přežívala na Wrangelově ostrově do roku 2000 př. n. l. Vědci objevili nejrůznější genetické mutace a poškození, jak se populace zmenšovala.

Sibiř je dopravně velmi špatně prostupná hlavně z důvodu nepříznivého klimatu a všudypřítomných močálů a bažin. Na Sibiři v podstatě neexistují asfaltové silnice. Rovněž toky velkých řek jsou problematické, protože nevedou ze západu na východ, ale tečou severojižním směrem. Pro srovnání — délka Vltavy je 430 km, zatímco délka největší sibiřské řeky Ob je 3650 km. Průměrný průtok ve Vltavě činí asi 150 m³/s, průtok Obu dosahuje 20 tisíc m³/s.

Carské Rusko Sibiř ovládlo na konci 16. a v 1. polovině 17. století. Odhady historiků hovoří, že ruští dobyvatelé denně připojovali území zhruba o rozloze 30×30 km, přičemž roku 1649 stanuli na nejvýchodnějším cípu eurasijské pevniny — na Čukotce.

Sibiř má pro Rusko jedinečný význam: je to jeho surovinová základna.

Úkol: Najdi si na mapě město Norilsk a plošinu Putorana.

Právě kvůli těžbě surovin vznikly v dobách Sovětského svazu na Sibiři statisícová města, jakým je třeba Norilsk, který vznikl kvůli těžbě černého uhlí a niklu. Je to nejsevernější stotisícové město na světě. Dnes se jedná o zdevastované upadající město, jde o jedno z nejznečištěnějších míst na planetě. Pro představu přikládám několik fotek:

Norilsk, jako řada měst na Sibiři, vznikl během 20. a 30. let 20. století při některém ze sovětských koncentračních pracovních táborů, kterým se v Sovětském svazu říkalo gulagy. V gulazích během třicetileté vlády sovětského diktátora Josifa Stalina (1929-1953) zahynuly miliony nevinných lidí.

Jen několik desítek kilometrů od nejznečištěnějšího města planety se naopak nalézá jedno z nejnedotčenějších míst na Zemi, opravdový "Ztracený svět", plošina Putorana. Jedná se o území větší než Česká republika! Před deseti lety bylo pro neporušenost přírody zařazeno na seznam přírodního dědictví UNESCO.