Zeměpis 6
Úkoly do 01/05/2020
6.B - Atmosféra - Mgr. Bolek
Nastuduj si z učebnice, z následující prezentace a výpisků složení, vrstvy a funkce atmosféry. Brzy budou následovat úkoly na dané téma.
Složení atmosféry
Atmosféra je plynný obal Země. Netvoří ji však výhradně plyny, v atmosféře najdeme i pevné částice (např. prach) a kapalné částice (vodní pára, aerosoly).
Plynná část atmosféry se nazývá vzduch a tvoří ji řada plynů.
Nejzastoupenějším plynem je dusík (78 %), který tvoří více než 3/4 vzduchu.
Pro většinu živých organismů včetně člověka je nejdůležitější kyslík, který dýcháme.
Z ostatních plynů je potřeba jmenovat důležitý oxid uhličitý, který vydechujeme, a dýchají jej naopak rostliny. Tento plyn je zodpovědný za tzv. skleníkový jev (viz příští týden). Ve vyšších vrstvách atmosféry se nacházejí v menším množstvím další vzácné plyny, jako jsou např. argon, neon nebo helium a taky nejlehčí chemický prvek, plyn vodík (hořící helium i vodík mimochodem tvoří naši hvězdu Slunce - Hélios, podle kterého je helium pojmenováno, byl řecký bůh Slunce)
Vrstvy atmosféry
Plyny, ze kterých se atmosféra skládá, již známe. Nyní se podíváme na vrstvy atmosféry, protože od povrchu země až do vesmíru nemá atmosféra pochopitelně stejné složení a vlastnosti.
Názvy všech vrstev atmosféry (kromě stratosféry, která pochází z latiny) jsou odvozeny z řeckých slov: sféra je řecky koule, neboli v tomto významu vrstva. Ozó v řečtině znamená "vonět", proto je tak pojmenován ozón, který je opravdu cítit... I slovo atmosféra je odvozeno od řeckého atmos, což znamená "pára".
Troposféra
Troposféra se nachází nejníže, žijeme v ní a je tedy pro nás nejdůležitější. Sahá do výšky okolo 10 km (nad póly a nad rovníkem je to různé). S narůstající výškou teplota v troposféře klesá (viz červená čára na diagramu vpravo). V troposféře probíhají všechny meteorologické jevy (počasí): vyskytuje se tu vítr, oblaka, dešťové srážky atd. Z tohoto vznikl také její název: tropos znamená řecky "míchat", čili ve smyslu, že se zde vzduch větrem míchá...
Stratosféra
Stratosféra sahá do výšky od 10 do 50 km a do výšky 30 km je v ní stálá teplota. V této výšce uprostřed stratosféry se nachází vrstva s vyšší koncentrací ozónu (tzv. ozonová vrstva neboli ozonosféra) - o ní až příští týden. Nad ozonovou vrstvou teplota stratosféry stoupá.
Mezosféra
Mezosféra (z řeckého mesos = uprostřed - vzpomeň z dějepisu mezolit...) sahá do výšky od 50 do 80 km a teplota v ní opět klesá. I mezosféra je pro nás důležitá, protože v ní shoří většina meteorů, které by jinak dopadly na zem.
Exosféra
Exosféra (z řeckého exó = ven, mimo, vnější...) je poslední vrstvou atmosféry, která nemá horní hranici, neboť plynule přechází do meziplanetárního prostoru. Je tvořena jen volnými atomy nejlehčích plynů (helia, vodíku).
Funkce a význam atmosféry
Atmosféra má pro život na Zemi několik důležitých významů, především jde o:
Ochranu organizmů před škodlivým ultrafialovým zářením (UV záření) ze Slunce, o kterou se konkrétně "stará" ozónová vrstva ve stratosféře. Bohužel však lidskou činností docházelo (a dochází) k narušování ozónové vrstvy a vzniku tzv. ozonových děr.
Udržování stálé teploty na Zemi, která se rovná zhruba +15°C (kdybychom zprůměrovali letní i zimní teploty na celé Zemi, od pólů až k rovníku). Kdybychom atmosféru neměli, výpočty udávají, že by na Zemi byla průměrná teplota asi -18°C. A to nemluvíme o teplotních rozdílech mezi dnem a nocí, protože bez atmosféry by to u nás vypadalo jako na Merkuru nebo na Marsu (vzpomeň na učivo ze začátku roku): ve dne by na Zemi šplhaly teploty nad +100°C, v noci by klesaly mnoho desítek stupňů pod nulu... Jinými slovy: atmosféra se přes den nahřeje a v noci udržuje teplo, přes den naopak mírní dopady slunečního záření na zemský povrch.
6.A/C/D - Tvary zemského povrchu - Bc. Kozel
Přečíst a udělat zápis z učebnice (str. 25-30) - Kdo nemá učebnici, zde je k dispozici ke stažení.
Do pátku 1. 5. vyplň a odešli formulář. Odpovědi vyhledáš v učebnici.