Svět v 19. století. Samostatné státy, kterým ale žádné kolonie nepatřily, jsou šedé.

Jak vidíš, v Africe je samostatná pouze Etiopie (která měla dlouhou tradici státnosti a jen vypuknutí 1. světové války ji načas ochránilo před italskou agresí) a Libérie, jejíž území vykoupili v roce 1847 Američané pro propuštěné otroky (srandovní je, že tito američtí černošští otroci se k domorodému rovněž černošskému obyvatelstvu nechovali příliš jinak než evropští bělošští kolonizátoři :-)

V Asii je zatím samostatné Čínské císařství a Thajské (Siamské) království, stejně jako Persie (dnešní Írán). Afghánistán je samostatný jen z libovůle Ruska a Britů, kteří jej mají jako nárazníkový stát, aby se nepustily do sebe navzájem. A o ty beduíny uprostřed Arabského poloostrova tehdy asi nikdo neměl zájem, protože ropa ještě nebyla k ničemu ;-)

• Britové měli největší koloniální impérium. Patřila téměř celá východní Afrika od Egypta po dnešní Jihoafrickou republiku. Měli rovněž bohatou Ghanu a Nigérii v oblasti Guinejského zálivu. Britové též kontrolovali strategické oblasti Rudého moře a Perského zálivu (Jemen a Omán) a taky malý, ale rovněž strategický Singapur. Britskými dominii byla Kanada a Austrálie. "Perlou v koruně britského impéria" byla jejich nejbohatší kolonie: Britská Indie (dnešní Indie, Pákistán, Bangladéš a Barma).

• Francouzi měli rozlohově sice taky velké impérium, ale podstatně chudší než Britové. Vlastnili hodně písku v západní Africe (dnešní Mauretánie, Mali, Niger, Čad, Senegal, Alžírsko, Maroko), ale také např. Gabon či Madagaskar. Francouzům patřilo rovněž území dnešního Vietnamu, Laosu a Kambodže, které tehdy neslo srandovní název Kočinčína :-) Jedině americká Francouzská Guyana zůstala Francouzům dodnes...

• Nizozemsko mělo (kromě amerického Surinamu) jedinou, zato však nesmírně bohatou kolonii: dnešní Indonésii.

• Belgický král Leopold II. přišel na berlínském kongresu (1878) jak slepý k houslím k dnešní Demokratické republice Kongo. Nazval tuto svou kolonii "Svobodný konžský stát", který byl tak svobodný, že tam černochy stříleli jak na běžícím pásu a za sebemenší prohřešek jim sekali ruce... I v drsném 19. století bylo tohle trochu přes čáru, a tak belgický parlament tuto kolonii králi vyvlastnil a zestátnil ji. Ani poté se však Belgičané nechovali k domorodcům o moc lépe, a tak dnešní DR Kongo je zemí, kde bělochy opravdu nenávidí a kvůli probíhající občanské válce se tam neradí vůbec cestovat.

• Španělsko a Portugalsko už mělo doby největší slávy za sebou, jejich jihoamerické kolonie se osamostatnily za napoleonských válek nebo těsně po nich (1800-1820) a v Africe získaly jen "zbytková" území (Španělé např. Západní Saharu a Rovníkovou Guineu; Portugalci např. Mosambik a Angolu).

• Stejně tak Itálie a Německo, které vznikly až v letech 1860-1871, přišly k "dělení kořisti" trochu pozdě. Italové získali kolonie ve východní Africe (dnešní Eritrea a Somálsko) a Němci to měli úplně rozfrcané po celé Africe (v Guinejském zálivu malinké Togo a Kamerun, v jižní Africe Namibii, ve východní Africe Tanzanii, v tichomoří část ostrova Nová Guinea).