Dějepis 8

Úkoly do 22/05/2020

Evropa a svět 1848-1914 — 1. část — Mgr. Bolek

Kolonialismus a imperialismus v 19. století

  • V důsledku rozvoje průmyslu a technologií během "století páry" začaly evropské mocnosti, především Británie a Francie, dobývat a ovládat mimoevropské oblasti, ze kterých si tvořily kolonie a vytvářely tak obrovská impéria (říše).

    • Britové již roku 1776 přišli o své severoamerické kolonie (vznik USA), nyní se tedy soustředily hlavně na Asii a dosud kvůli nevhodnému podnebí špatně dostupnou Austrálii a Afriku.

  • Kolonie byly pro Evropu dodavateli surovin a zároveň odbytišti pro evropské výrobky. Evropské mocnosti bohatly, zámořské kolonie byly drancovány

  • Rovněž války mezi evropskými mocnostmi se přenášely převážně do kolonií, čímž Evropa získávala dlouhodobý klid pro rozvoj

  • Rusko expandovalo ve střední Asii (dnešní Kazachstán atd.) a na Kavkaze.

  • V Tichomoří se během 19. století staly regionálními mocnostmi Japonsko a USA.

  • Problém nastal, když se se sjednotily Itálie a Německo, které taky chtěly své kolonie, jenže svět už byl téměř rozebrán... (o sjednocení Itálie a Německa si povíme příští týden)

Svět v 19. století. Samostatné státy, kterým ale žádné kolonie nepatřily, jsou šedé.

Jak vidíš, v Africe je samostatná pouze Etiopie (která měla dlouhou tradici státnosti a jen vypuknutí 1. světové války ji načas ochránilo před italskou agresí) a Libérie, jejíž území vykoupili v roce 1847 Američané pro propuštěné otroky (srandovní je, že tito američtí černošští otroci se k domorodému rovněž černošskému obyvatelstvu nechovali příliš jinak než evropští bělošští kolonizátoři :-)

V Asii je zatím samostatné Čínské císařství a Thajské (Siamské) království, stejně jako Persie (dnešní Írán). Afghánistán je samostatný jen z libovůle Ruska a Britů, kteří jej mají jako nárazníkový stát, aby se nepustily do sebe navzájem. A o ty beduíny uprostřed Arabského poloostrova tehdy asi nikdo neměl zájem, protože ropa ještě nebyla k ničemu ;-)

  • Britové měli největší koloniální impérium. Patřila téměř celá východní Afrika od Egypta po dnešní Jihoafrickou republiku. Měli rovněž bohatou Ghanu a Nigérii v oblasti Guinejského zálivu. Britové též kontrolovali strategické oblasti Rudého moře a Perského zálivu (Jemen a Omán) a taky malý, ale rovněž strategický Singapur. Britskými dominii byla Kanada a Austrálie. "Perlou v koruně britského impéria" byla jejich nejbohatší kolonie: Britská Indie (dnešní Indie, Pákistán, Bangladéš a Barma).

  • Francouzi měli rozlohově sice taky velké impérium, ale podstatně chudší než Britové. Vlastnili hodně písku v západní Africe (dnešní Mauretánie, Mali, Niger, Čad, Senegal, Alžírsko, Maroko), ale také např. Gabon či Madagaskar. Francouzům patřilo rovněž území dnešního Vietnamu, Laosu a Kambodže, které tehdy neslo srandovní název Kočinčína :-) Jedině americká Francouzská Guyana zůstala Francouzům dodnes...

  • Nizozemsko mělo (kromě amerického Surinamu) jedinou, zato však nesmírně bohatou kolonii: dnešní Indonésii.

  • Belgický král Leopold II. přišel na berlínském kongresu (1878) jak slepý k houslím k dnešní Demokratické republice Kongo. Nazval tuto svou kolonii "Svobodný konžský stát", který byl tak svobodný, že tam černochy stříleli jak na běžícím pásu a za sebemenší prohřešek jim sekali ruce... I v drsném 19. století bylo tohle trochu přes čáru, a tak belgický parlament tuto kolonii králi vyvlastnil a zestátnil ji. Ani poté se však Belgičané nechovali k domorodcům o moc lépe, a tak dnešní DR Kongo je zemí, kde bělochy opravdu nenávidí a kvůli probíhající občanské válce se tam neradí vůbec cestovat.

  • Španělsko a Portugalsko už mělo doby největší slávy za sebou, jejich jihoamerické kolonie se osamostatnily za napoleonských válek nebo těsně po nich (1800-1820) a v Africe získaly jen "zbytková" území (Španělé např. Západní Saharu a Rovníkovou Guineu; Portugalci např. Mosambik a Angolu).

  • Stejně tak Itálie a Německo, které vznikly až v letech 1860-1871, přišly k "dělení kořisti" trochu pozdě. Italové získali kolonie ve východní Africe (dnešní Eritrea a Somálsko) a Němci to měli úplně rozfrcané po celé Africe (v Guinejském zálivu malinké Togo a Kamerun, v jižní Africe Namibii, ve východní Africe Tanzanii, v tichomoří část ostrova Nová Guinea).

Velká Británie za královny Viktorie (1837-1901)

  • Velká Británie byla již od 17. století konstituční monarchií s parlamentem, střídaly se 2 politické strany: liberálové a konzervativci (avšak obě s podobným programem)

  • královna Viktorie: vládla 64 let (1837-1901), dala název celé epoše vědeckého a mocenského rozmachu VB (viktoriánská doba).

  • svobodu tisku a slova zajišťovaly slavné noviny The Times (vydávané od 1785) a symbolem britské svobody se stala rovněž instituce Hyde Parku, kde mohl každý svobodně vyjádřit svůj názor.

Francie za Napoleona III. (1848-1870)

  • Z minulého týdne již víte, že revoluce 1848 ve Francii vynesla k vládě synovce mrtvého císaře Napoleona, Ludvíka Napoleona Bonaparte, který se nejdříve stal francouzským prezidentem (1848-1852) a poté se prohlásil (po vzoru strýčka) císařem jako Napoleon III. Těšil se velké oblibě Francouzů, čerpal z tradice svého strýce.

  • Budoval železnice (neefektivní síť: vše směřovalo do Paříže) a nechal přestavět celou Paříž (široké bulváry: kvůli lepšímu potlačení případných dalších revolucí).

  • Válka s Pruskem (1870) se mu stala osudnou (o ní později).

13. lekce - Atentát na Františka Ferdinanda d'Este, Mgr. Huťka

Cíl lekce:

  • Dodržuje pravidla pro tvorbu novinového článku.

  • Zpracovává informace audiovizuálního zdroje.

František Josef I.- rakouský císař, král český a uherský

František Ferdinand d'Este - následník habsburského trůnu

Žofie Chotková - manželka následníka trůnu

Takto vypadalo Rakousko-Uhersko v roce 1914 kdy vypukla 1. světová válka. Povšimněte si srbského Sarajeva, města ve kterém byl spáchán atentát na nástupníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho české manželky Žofie Chotkové. Tato neblahá událost byla později zneužita jako záminka pro vyhlášení války Srbům. Války, ze které se stal dosud největší světový konflikt všech dob.

1. úkol: Pusťte si uvedené video!

2. úkol: Napište krátký novinový článek o atentátu na následníka habsburského trůnu. Před jeho tvorbou si prostudujte následující odkaz "Jak napsat novinový článek" a pokuste se při psaní dodržet uvedená doporučení.