Zeměpis 6

Úkoly do 22/05/2020

6.B - Atmosféra - počasí a podnebí - Mgr. Bolek

Počasí

  • je to okamžitý stav atmosféry

  • věda, která se počasím zabývá, se nazývá meteorologie

  • u počasí zkoumáme především:

    • teplotu,

    • pohyby vzduchu (vítr),

    • oblačnost,

    • srážky,

    • atmosférický tlak.

Podnebí (klima)

  • je to dlouhodobý převažující stav atmosféry

  • věda zabývající se podnebím se nazývá klimatologie

  • u podnebí zkoumáme především faktory, které ho ovlivňují, a těmito faktory jsou:

    • zeměpisná šířka,

    • nadmořská výška,

    • vzdálenost od oceánu,

      • v případě, že se jedná o pobřežní region, tak jaké oceánské proudy (teplé nebo studené) pobřeží omývají,

    • činnost člověka.

Počasí: teplota a oblačnost (1. část)

Projdi si v následujících dvou týdnech v mé prezentaci snímky 14 až 56 a v učebnici strany 36 až 39. Tento týden si vysvětlíme rozdíl mezi počasím a podnebím (klimatem) a řekneme si něco o teplotě a oblačnosti. Příští týden si povíme něco o srážkách, tlaku a větru. Pak se podíváme na podnebí.

Atmosféra

Teplota

Teplota je neproměnlivější a spolu se srážkami nejvíce sledovaný ukazatel počasí. Měří se v rozličných stupnicích:

Nejpoužívanější je Celsiova stupnice (°C). Švédský fyzik Anders Celsius ji v 18. století odvodil od teplot skupenských přeměn nejběžnější látky na Zemi, kterou je voda. Při 0°C voda tuhne, při 100°C přechází do varu.

Německý fyzik Gabriel Fahrenheit [fárnhajt] stanovil nulu své stupnice podle nejnižší teploty, jaké se mu podařilo dosáhnout smícháním určitých chemických látek. Fahrenheitova stupnice (°F) se používá v USA. Celsiovy a Fahrenheitovy stupně jsou různě velké.

V chemii se používá Kelvinova stupnice (K), která má stejně velké stupně jako Celsius. Nemá záporné stupně, protože 0 K je tzv. absolutní nula (asi -273°C), tedy teplota, v jaké se zastaví pohyb atomů v látce a nižší teploty proto nelze dosáhnout.

V minulosti byly používány i další, dnes již zapomenuté stupnice (Réaumurova [reomyrova] °Ré, Rankinova °R a další).

Zařízení k měření teploty se nazývá teploměr. Je to skleněná trubička naplněná tekutou látkou, která se změnou teploty výrazně mění objem. Kdysi se hojně používal jediný kapalný kov rtuť, jehož výpary jsou však jedovaté, což při rozbití teploměru představovalo problém. Dnes se proto používá obarvený líh (ethanol).


Úkol: Najdi podle informací v učebnici nebo v prezentaci místa, kde byla naměřena nejvyšší a nejnižší teplota na Zemi a tato místa vyhledej v atlase.

Oblačnost

Vzniká nahromaděním vodní páry. Rozlišujeme 2 základní druhy oblačnosti:

Kupovitá oblačnost je typická letní oblačnost, ze které mohou přijít přívalové (krátké a vydatné) dešťové srážky.

Slohovitá oblačnost je typická pro podzim a zimu. Jedná se o souvislou šedivou pokrývku oblohy, ze které mohou vypadávat dlouhodobější srážky.

Typů oblak samozřejmě rozlišujeme víc. Jejich názvy jsou složeny z těchto latinských slov, ke kterým existují následující české ekvivalenty:

  • cumulus [kumulus] = kupa,

  • nimbus = déšť,

  • altus = vyvýšený

  • stratus = sloha

  • cirrus = řasa

  • Základní kupovitý oblak je tedy kupa (cumulus). Z něj může vznikat bouřková kupa (cumulonimbus), ze které v létě vznikají bouřky s hromy a blesky. V létě taky můžeš ve větší výšce pozorovat drobnější vyvýšené kupy (altocumulus) nebo nejvýše položené a jemné řasy (cirrus), řasové kupy (cirrocumulus) a řasové slohy (cirrostratus).

  • Typická slohovitá oblačnost je sloha (stratus) a dešťová sloha (nimbostratus), ze které většinou vypadávají ony již zmíněné dlouhodobější srážky. Existuje i slohová kupa (stratocumulus) a vyvýšená sloha (altostratus).

6.A/C/D - ATMOSFÉRA - - BC. KOZEL

Udělej si krátký zápis z učebnice str. 40-42. Učebnice 2. část (od str. 33) ke stáhnutí zde. Projděte si i materiály od pana učitele Mg. Bolka (prezentace + informace na stránce).

Do pátku 22.5. vyplň a odešli formulář.