Zeměpis 9

Úkoly do 22/05/2020

Podpovrchová voda

Podpovrchová voda jako celek se dělí na:

    1. půdní vodu, která je součástí půdy, je vstřebávána kořeny rostlin a nevytváří souvislou hladinu (je prostoupena vzduchem), a

    2. podzemní vodu uloženou v geologických vrstvách, která je buď:

      1. prostá s nízkým obsahem rozpuštěných minerálních látek, nebo

      2. minerální:

        1. minerální vody podle teploty dělíme na: chladné/vlažné (do 25°C), teplé (do 50°C) a horké (nad 50°C)

        2. minerální vody podle obsahu plynů či iontů dělíme na: kyselky (CO2: Mariánské Lázně), síranové (Šaratica, Zaječická hořká), jodidové, alkalické (Ondrášov, Karlova Studánka, Poděbrady…) ad., radonové (radioaktivní: Jáchymov)

V ČR jsou minerální vody soustředěny hlavně v pohraničních oblastech (bývalé Sudety): Karlovarsko, Krušnohoří, Jesenicko apod.

pramen Vincentka, Luhačovice

uhličitá voda využívaná k pití nebo inhalacím, vhodná při léčení dýchacích cest, žaludečních nebo jaterních problémech

Šaratica a Zaječická hořká patří mezi hořké, sírano-hořečnaté, silně mineralizované vody s projímavým účinkem. Šaratica se těží u Brna a Zaječická hořká pochází z Českého Středohoří.

Mattoni, Magnesia nebo Korunní patří mezi slaběji mineralizované uhličito-hořečnaté vody ze západních Čech, z Karlovarska.