Zeměpis 9
Úkoly do 22/05/2020
Podpovrchová voda
Podpovrchová voda jako celek se dělí na:
půdní vodu, která je součástí půdy, je vstřebávána kořeny rostlin a nevytváří souvislou hladinu (je prostoupena vzduchem), a
podzemní vodu uloženou v geologických vrstvách, která je buď:
prostá s nízkým obsahem rozpuštěných minerálních látek, nebo
minerální:
minerální vody podle teploty dělíme na: chladné/vlažné (do 25°C), teplé (do 50°C) a horké (nad 50°C)
minerální vody podle obsahu plynů či iontů dělíme na: kyselky (CO2: Mariánské Lázně), síranové (Šaratica, Zaječická hořká), jodidové, alkalické (Ondrášov, Karlova Studánka, Poděbrady…) ad., radonové (radioaktivní: Jáchymov)
V ČR jsou minerální vody soustředěny hlavně v pohraničních oblastech (bývalé Sudety): Karlovarsko, Krušnohoří, Jesenicko apod.
pramen Vincentka, Luhačovice
uhličitá voda využívaná k pití nebo inhalacím, vhodná při léčení dýchacích cest, žaludečních nebo jaterních problémech
Šaratica a Zaječická hořká patří mezi hořké, sírano-hořečnaté, silně mineralizované vody s projímavým účinkem. Šaratica se těží u Brna a Zaječická hořká pochází z Českého Středohoří.
Mattoni, Magnesia nebo Korunní patří mezi slaběji mineralizované uhličito-hořečnaté vody ze západních Čech, z Karlovarska.