Dějepis 8
úkoly do 08/05/2020
České národní obrození - Mgr. Bolek
V učebnici na str. 84-85
Postavení české kultury a jazyka v době pobělohorské (1620-1780)
Je to proces kulturní a politické emancipace (zrovnoprávnění) českého národa, časově by se dal zařadit zhruba od vlády Josefa II. (1780-90) do poloviny 19. století. U dalších evropských národů probíhaly jejich národní obrození dříve či později také (např. Slováci, jižní Slované, Rumuni atd.).
Jak víme, v době pobělohorské (1620-1780) po prohraném českém stavovském povstání (1618-1620) odešla velká část nekatolické inteligence do exilu (např. Komenský a další). Tím upadla úroveň české vzdělanosti. Zároveň s odchodem české nekatolické šlechty, příchodem cizí šlechty a v souvislosti s osvícenskými reformami Marie Terezie (zavádění němčiny jako úředního jazyka pro celou habsburskou monarchii) začala do všech vrstev společnosti pronikat němčina (germanizace). Čeština se stala “jazykem poddaných”. Jediní, kdo udržovali úroveň češtiny v pobělohorské době, byli jezuité, kteří se zároveň starali o rekatolizaci obyvatelstva.
Úkol 1.: Na internetu zjisti, v jakých jiných případech je možné pojem emancipace a ofenzíva použít?
Dvě fáze českého národního obrození
České národní obrození můžeme rozdělit do dvou fází, které se liší svou podstatou:
Obranná fáze (období učeneckého zájmu): úzký okruh vzdělanců se začal zajímat o český jazyk, české zvyky, lidovou slovesnost a kulturu. Paradoxně ale často psali německy, protože čeština neměla dostatečnou slovní zásobu, hlavně odbornou vědeckou terminologii atd. Tato fáze měla čistě kulturní charakter. Do tohoto období spadají historikové Gelasius Dobner a František Martin Pelcl, jazykovědec Josef Dobrovský, dramatici Václav a Karel Ignác Thámové, vydavatel prvních českých novin Václav Matěj Kramerius…
Ofenzivní fáze: zájem o “vše české” se rozšířil od úzké vrstvy inteligence i mezi širokou veřejnost. Již nešlo jen o obranu českého jazyka, ale Češi začali formulovat i politické požadavky vůči habsburskému Rakousku. Do tohoto období spadá historik František Palacký, jazykovědec Josef Jungmann, básníci Ján Kollár, František Ladislav Čelakovský, Božena Němcová…
Úkol 2.: Na internetu vyhledej, kdo to byli brusiči jazyka a co bylo náplní jejich činnosti. Vyhledej nějaké konkrétní příklady jejich práce :-)
500 Kč bankovka s portrétem spisovatelky Boženy Němcové, autorky např. románu Babička.
1000 Kč bankovka s portrétem historika a politika Františka Palackého. Palacký položil základy moderního zkoumání historie a vysloužil si označení Otec národa.
Úkol 3.: Na internetu vyhledej, co to byl Rukopis zelenohorský, Rukopis královédvorský nebo Milostná píseň krále Václava.
Rukopis zelenohorský
Rukopis královédvorský
11. lekce - Magdalena Dobromila Rettigová, Mgr. Huťka
Cíl lekce:
Samostatně vyhledává a zpracovává informace na Internetu.
Magdalena Dobromila Rettigová, dívčím jménem Artmannová, (1785, Všeradice – 1845, Litomyšl) byla českou buditelkou a spisovatelkou, autorkou kuchařek, básní, divadelních her a krátkých próz.
1. úkol: Pusť si přiložené video!
2. úkol: Vyhledej web na který video v závěru odkazuje a prostuduj si informace, které o této zajímavé ženě nabízí!
3. úkol: Odpověz na otázky v dotazníku!
