Zeměpis 6
ÚKOLY DO 29/05/2020
6.B - Atmosféra - počasí a podnebí - Mgr. Bolek
Počasí: srážky, tlak a vítr (2. část)
Projdi si v mé prezentaci snímky 14 až 56 a v učebnici strany 36 až 39. Tento týden si povíme něco o srážkách, tlaku a větru. Pak se podíváme na podnebí.
Srážky
Pokud se v oblačnosti nahromadí vlhkosti příliš mnoho, začnou vypadávat srážky. Srážky mohou být kapalné (dešťové) nebo pevné (sněhové v zimní části roku nebo kroupy v letní části roku, které zjednodušeně řečeno vznikají tak, že kapky vody propadávají chladnější vrstvou atmosféry, kde namrznou).
Kdybyste toho divného týpka s brýlemi, bez vousů a s vlasy nemohli poznat, tak vězte, že je to váš učitel na vysoké škole ve společnosti srážkoměru, kterým se měří srážky...
Srážkoměr je nádoba, která má plochu 1 m² a je konstruována tak, aby se zabránilo výparu nachytané vody z ní. Pokud na plochu 1 m² naprší výška 1 mm srážek, je to objemově 1 litr.
Stejně jako teplota, i úhrn srážek se značně liší v průběhu roku, ale také na různých místech na Zemi.
Zprůměrované roční srážky za 30 let v letech 1961 až 1990.
K nejdeštivějším místům v Česku patří Lysá hora v Beskydech (kolem 1300 mm/ročně, tedy asi 1,3 metru srážek za rok.
K nejsušším místům patří jižní Morava a Poohří, schované ve srážkovém stínu Krušných hor, kde napadne ročně jen kolem 400 mm srážek (necelého půl metru).
Tlak
Atmosférický tlak je síla, kterou na nás působí hmotnost sloupce vzduchu nad námi. Čím jsme tedy ve větší nadmořské výšce, tím je atmosférický tlak nižší. Ovšem tlak se může lišit i ve stejné nadmořské výšce na dvou různých místech. Jedná se o tzv. tlakovou výši a tlakovou níži.
Červená křivka ukazuje, jak s narůstající nadmořskou výškou (km) klesá tlak (jednotka mb = milibar)
Pokus s PET lahví, ve které je vakuum: na vrcholu hory je okolní atmosférický tlak nejnižší, PET láhev je tedy nezdeformovaná; na hladině moře (poslední obrázek) je okolním vyšší tlakem zmáčknutá...
Zařízení na měření tlaku se nazývá barometr (tlakoměr).
Nejjednodušším je rtuťový barometr: v misce se rtutí je ponořena zkumavka, ve které je vzduchoprázdno (vakuum). Okolní atmosférický tlak vytlačí rtuť do určité výšky (při normálním tlaku 1013 hPa je to 7,6 cm... kdyby tam byla místo rtuti voda, musela by být zkumavka vysoká asi 10 metrů, což by bylo jistě poněkud nepraktické :-)
Aneroid je jiný tlakoměr, který sestává z duté plechové krabičky, ve které je rovněž vakuum. Krabička se tlakem promačkává a míra promáčknutí je pérkem přenášena na ručičku, která ukazuje tlak.
Tlaková níže neboli cyklóna je místo s nižším tlakem vzduchu (na tzv. synoptických mapách často označovaná N jako níže nebo anglicky L jako low). Vzduch tam stoupá vzhůru a vzniká tedy jakýsi "podtlak". Když tento vzduch vystoupá do výšky, ochladí se, pára v něm obsažená se začne srážet (kondenzovat) a v místech tlakových níží tedy bývá špatné počasí (prší). V tropických oblastech kolem rovníku dochází ke vzniku tzv. tropických cyklón, kterým se říká v různých částech světa různě: slovo hurikán se používá v USA a Kanadě, tajfun v Asii.
Tlaková výše neboli anticyklona je naopak místem s vyšším tlakem vzduchu a je charakteristická stabilním a (většinou) hezkým počasím: v zimě často jasným a mrazivým, v létě krásným slunečným. Na synoptických mapách bývá označována jako V (výše) nebo H (high).
Meteorologové vytvářejí tzv. synoptické mapy, které můžeš vidět v televizi při předpovědi počasí a jejíž ukázku vidíš i zde. Můžeš na ní pozorovat tlakové výše (V) a níže (N). Tak jako na topografické mapě ti místa se stejnou nadmořskou výškou zobrazují vrstevnice (cizím slovem izohypsy), na synoptické mapě místa se stejným tlakem zobrazují izobary. Oranžové šipky ukazují směr větru a světlé šedé chuchvalce znázorňují oblačnost.
Vítr
Právě vítr vzniká vyrovnáváním rozdílů mezi tlakovými výšemi a nížemi. U větru měříme jeho rychlost a směr.
Směr větru ukazuje větrná korouhev. Směr se určuje podle toho, odkud vítr vane: v ČR nejčastěji severozápadní vítr (tedy vane od severozápadu na jihovýchod — vzpomeň si na dějepis: kde obvykle v pravěkých domech bývalo umístěno ohniště? :-).
Rychlost větru měří zařízení zvané anemometr. Měří se v metrech za sekundu (m/s) nebo v kilometrech za hodinu (km/h). V ČR je obvyklá rychlost větru kolem 10 m/s (tzn. 36 km/h). Nejsilnější bouře na Zemi dosahují až 85 m/s (300 km/h).
6.A/C/D - ATMOSFÉRA - - BC. KOZEL
Udělej si krátký zápis z učebnice str. 43-44. Učebnice 2. část (od str. 33) ke stáhnutí zde.
Do pátku 29.5. vyplň a odešli formulář.