Zeměpis 6
Úkoly do 08/05/2020
6.B - Atmosféra - Mgr. Bolek
Ozon a jeho působení
Co je kyslík a co je ozon?
Již minule jsme si řekli, že 21 % vzduchu tvoří plyn kyslík. Ačkoli chemii budeš mít až v osmičce, možná už dnes víš, že chemické látky se skládají z molekul, které jsou poskládané z atomů. Chemická značka kyslíku je O (z latinského oxygenium, z čehož vzniklo anglické oxygen). Jelikož molekulu kyslíku tvoří 2 atomy, můžeme ji označit O₂ (aspoň už víš, kde se inspiroval španělský mobilní operátor :-).
Za určitých podmínek však může vzniknout ozon. Ozon není nic jiného než molekula se třemi atomy kyslíku, jeho vzoreček je tedy O₃. Vzpomeň si, jak zvláštně voní vzduch po bouřce (ozó je řecky vonět). Tu vůni dělá ozon, který vzniká elektrickými výboji během bouřky. Molekula ozónu je však značně nestabilní a ozon má snahu rozpadat se zpátky na dvouatomový kyslík. Třetí atom je chvíli sám a říká se mu volný radikál, dokud si nenajde druhého kámoše volného radikála a neudělají ze sebe novou molekulu kyslíku.
Troposférický (přízemní) ozon
Právě volné radikály jsou pro člověka nebezpečné, protože ve větší koncentraci poškozují např. plicní tkáň či způsobují dýchací problémy. Troposférický neboli přízemní ozon tedy není moc zdravé dýchat. Něco jiného je ale stratosférický ozon vysoko nad námi tvořící ozonovou vrstvu, bez kterého by život na Zemi nebyl...
Stratosférický ozon a ozonová vrstva
Již z minula víme, že stratosféra se nachází ve výšce od asi 10 do 50 km. Zhruba uprostřed stratosféry, ve výšce okolo 25 až 35 km, se nachází ozonová vrstva (ozonosféra). Ta filtruje škodlivé ultrafialové záření typu B (anglicky ultra-violet, čili UV-B), které přichází od Slunce. UV-B záření poškozuje živou tkáň, způsobuje např. rakovinu kůže nebo poškození oční rohovky.
Ozonové díry se nacházejí hlavně v oblastech pólů. Obrázek ukazuje vývoj ozonové díry (modrá barva) nad Antarktidou v letech 2002 až 2017. V roce 2019 byla údajně ozonová díra nejmenší od roku 1982.
Ozonová díra
Bohužel, lidé od 30. let 20. století začali vyrábět chemické látky zvané freony, které byly používány např. jako hnací plyny do sprejů nebo jako chladící média do ledniček. Freony vždy tvoří atomy prvků fluoru nebo chlóru, a právě chlór, pokud se freony dostanou vysoko do stratosféry, rozbíjí molekuly ozonu a tím narušuje a ztenčuje ozonovou vrstvu. Ozonová díra tedy není místo, kde by ozon vůbec nebyl (jak by slovo "díra" mohlo naznačovat), ale je ho tam méně...
Od 70. let vědci přicházeli na to, že vznik ozonových děr způsobují právě freony, a tak se jejich produkce začala od 80. let postupně snižovat a zakazovat. Molekuly freonů bohužel ale mají dlouhou "životnost", a tak rozkládají ozón i roky po té, co se ve vyspělém světě (Evropská unie 1994, USA 1996...) přestaly vyrábět. Některé země Afriky či Asie navíc freony vyrábějí a používají dál...
6.A/C/D - Atmosféra - Bc. Kozel
Udělej si zápis buď z prezentace zde - Atmosféra, nebo z učebnice str. 33- 35. Učebnice 2. část (od str. 33) ke stáhnutí zde.
Do pátku 8. 5. vyplň a odešli formulář.