Dějepis 9

Úkoly do 01/05/2020

Třetí republika 1945-1948 - Mgr. Bolek

PRVNÍ REPUBLIKA

1918-1938

První republika, ačkoli nebyla dokonalá, skýtala svým obyvatelům poměrně slušné a důstojné životní podmínky a demokratické zřízení. Byla však především státem Čechů, ve kterém žili postupně se emancipující Slováci, 3 miliony sudetských Němců, Maďaři, Rusíni, Židé... Tyto národy měly vlastní představy o naplnění své národní existence, a velká hospodářská krize na počátku 30. let tyto tendence urychlila... Život masarykovské republiky ukončila mnichovská dohoda v září 1938.

DRUHÁ REPUBLIKA

1938-1939

Pomnichovská druhá republika byla jen zašlým stínem republiky první. Byl to ožebračený a odzbrojený útvar, který byl vydán na milost a nemilost nacistickému Německu. O demokracii se zde nedalo mluvit, politický život byl omezen, byla zavedena cenzura, zaváděla se protižidovská opatření. Začaly se zkrátka prosazovat totalitární tendence. Její smutnou existenci ukončila nacistická okupace v březnu 1939.

TŘETÍ REPUBLIKA

1945-1948

Po hrůzách 2. světové války bylo Československo obnoveno. Panovalo přesvědčení, že naváže na demokratickou tradici první republiky. Osvobození Rudou armádou však vyžadovalo orientaci na stalinský Sovětský svaz, která den po dni sílila. Rovněž ne vždy spravedlivé "účtování" s opravdovými nebo domnělými nacistickými kolaboranty a Němci vůbec měly k demokratickému řešení daleko... Osud této krátké epizody, kterou utnul komunistický puč v únoru 1948, nás bude nyní zajímat.

Krátké období tzv. třetí republiky je v současné době pro historiky neskutečně zajímavým tématem, které po nepříznivých 40 letech komunismu mohou nyní probádat. O třetí republice vznikají zajímavé knihy, dokumentární pořady (cyklus Třetí republika z dílny ČT) či filmy (např. film Toman o nesmírně zajímavé, důležité a vlivné postavě v pozadí tehdejšího dění, která byla ještě před pár lety zcela neznámá).

Nás bude z toho období zajímat především:

  • odsun Němců z Československa

  • retribuční soudnictví (trestání zrádců a nacistických kolaborantů, zabavování jejich majetku atd.)

  • změny v hospodářství (především znárodňování podniků)

  • změny v politice (zákaz některých předválečných politických stran, sdružení zbývajících stran do tzv. Národní fronty, sílící role československých komunistů a Sovětského svazu)

Divoké jaro a léto 1945

Drtivou většinu území ČSR osvobodila sovětská Rudá armáda, z čehož se odvíjelo další zahraničně-politické směřování Československa:

Do 8. května 1945 bylo osvobozeno celé území Československa včetně Prahy. Tento radostný den však leží uprostřed několikaměsíčního období, během kterého zahynulo víc československých obyvatel než během prvního i druhého stanného práva za Heydrichovy protektorské vlády i po jeho smrti!

  • V jarních měsících (březen až květen) se hroutila nacistická moc. Toto období je spojeno se zátahy a vyvražďováním vesnic, které doopravdy nebo domněle pomáhaly partyzánům (vesnice Ploština a Prlov na Valašsku, Javoříčko). Je taky spojeno s tzv. pochody (transporty) smrti z koncentračních táborů dál od postupující fronty.

  • Po osvobození (květen až červenec) dochází k masakrům Němců (tzv. divoký odsun) a vraždění kolaborantů po celém území českých zemí. Je to období velkého krveprolití, během kteréhož umírají i nevinní (osobní vyřizování starých účtů, zabíjení kvůli majetku, vraždění svědků nacistických zločinů samotnými pachateli = zametání stop atd...)

Odsun (vyhnání) Němců

DIVOKÝ ODSUN

(květen - červen 1945)

Byl bezprostřední reakcí Čechů na konec války. Probíhal živelně a staly se během něj ty největší ukrutnosti. Známý je např. postoloprtský masakr z června 1945, při kterém bylo zavražděno mezi 760 až 3000 Němců, nebo násilné vysídlení Němců z Brna (tzv. brněnský pochod smrti), na jehož následky zemřelo asi 1700 Němců. Během divokého odsunu bylo vysídleno asi 650 tisíc Němců.

Každoročně se konají pietní akce připomínající tyto ukrutné události.

ORGANIZOVANÝ ODSUN

(léto 1945 - listopad 1946)

Poté, co se obnovily a ustálily navrátivší se československé orgány, začalo být vysídlování organizováno systematicky na základě rozhodnutí postupimské konference (učebnice str. 92-93).

Němci začali být soustřeďováni do internačních táborů a odtud byli vlaky odváženi do americké a poté sovětské okupační zóny Německa. Během roku a půl bylo vysídleno přes 2 miliony Němců, kteří zde museli zanechat prakticky veškerý svůj majetek, s sebou si mohli odnést jen zavadla do hmotnosti 50 kg.

DODATEČNÝ ODSUN

(od roku 1947)

V Československu po nějakou dobu mohli zůstat kvalifikovaní Němci, kteří byli odborníky v různých oborech (důlní a strojní inženýři atd.), než zaučili český personál a poté byli odsunuti.

Na území Československa mohli zůstat jen ti Němci, kteří mohli prokazatelně doložit svůj antifašistický postoj během mnichovské krize a během války, pomáhali odboji, partyzánům apod. Avšak zůstali zde v drtivé menšině a po komunistickém puči (1948) většina z nich už navíc neviděla důvod, proč v totalitní zemi dál zůstávat, často zažádali o německé občanství a vystěhovali se...

Carousel imageCarousel imageCarousel imageCarousel imageCarousel imageCarousel image

Osídlování Sudet Čechy

Ruku v ruce s odsunem německého obyvatelstva přicházeli do Sudet Češi. Mnozí přistěhovalci pouze vydrancovali německé domy, pobrali majetek a Sudety znovu opustili... Situace tehdy doslova připomínala westernové příběhy z "Divokého Západu" se vším špatným okolo... Úbytek německého obyvatelstva navíc nebylo možné jen tak doplnit příchozími z vnitrozemí, kterých byl nedostatek. Sudety, kdysi nejrozvinutější oblasti českých zemí, tak začaly chátrat, staly se periferií, do které se počali stěhovat sociálně vyloučení, Romové atd. V Podkrušnohoří tuto tragédii navíc dovršila ekologická devastace spojená s těžbou hnědého uhlí v dobách komunismu.

"Starý Most" na pohlednici z počátku 20. století. Město bylo zvláštní tím, že mělo dokonce 3 středověká náměstí! V pozadí na kopci hrad Most, nesprávně zvaný Hněvín.


Město však v 60. a 70. letech muselo ustoupit těžbě hnědého uhlí, protože komunistický režim jel na rekordy... Místo oprýskaných a omšelých starých domů po sudetských Němcích nabídl "moderní socialistické bydlení" v panelácích. Jediné, co ze starého Mostu zachovali, byl středověký kostel, který převezli na nové místo. Viděli jste někdy gotický kostel stát na holé louce?

Úkol 1.:

Pusť si následující rozhovor s publicistou Jiřím Padevětem o událostech jara a léta roku 1945 a odpověz na následující otázky. Odpovědi na ně ti poskytne rozhovor, předchozí informace výše a také učebnice od str. 120.

10. lekce - Studená válka a železná opona, Mgr. Huťka

Cíl lekce:

  • Popisuje poselství karikatury vztahující se k významné historické události.

Pojmem " studená válka" označujeme téměř padesátileté období silného mezinárodního napětí po skončení II. WW až do roku 1989. Během této doby ale nikdy nedošlo k přímému střetu (opravdovému boji) mezi hlavními nepřáteli, tedy USA a SSSR.

Na obrázku vidíte pomyslnou hranici mezi dvěma světy. Západem a kapitalistickými státy ve kterých byla hlavní hodnotou svoboda a demokracie a východním socialistickým blokem, kde vládla diktatura a komunistická propaganda. Tato pomyslná hranice, kde se střídá modrá a červená barva byla tvořena i Československem. Pro tuto hranici se vžilo označení "železná opona".

Pojem "železná opona" se poprvé objevil v projevu Winstona Churchilla (premiér VB) 5. března 1946 na Westminsterské koleji ve Fultonu:

„...Od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu byla napříč celým kontinentem spuštěna železná opona. Za touto linií leží všechna hlavní města starých států střední a východní Evropy. Varšava, Berlín, Praha, Vídeň, Budapešť, Bělehrad, Bukurešť a Sofie, všechna tato proslulá města i s obyvatelstvem jejich zemí se ocitla v oblasti, kterou musím nazvat sovětskou sférou a všechna jsou vystavena nejen té či oné formě sovětského vlivu, ale i vysoké a v mnoha případech rostoucí míře ovládání z Moskvy… Komunistické strany, které byly v těchto zemích velice malé, získaly postavení a moc zdaleka přesahující počet jejich členů a ze všech sil se snaží prosadit totalitní vládu. Téměř ve všech případech byl nastolen policejní stát a prozatím nikde, s výjimkou Československa, neexistuje skutečná demokracie…“.

Toto je karikatura (kreslený vtip), který vyšel v britském deníků Daily Mail dne 6. března 1946. Po Churchillově řeči ve Fultonu.

1. úkol: Odpověz na otázky v dotazníku!